rozdělení mocí Doktrina, že jednotlivé funkce státní moci by se měly oddělit, byla zlomkovitým způsobem formulována celou řadou myslitelů včetně Johna LOCKA, ale zejména MONTESQUIEUEM a ve své moderní podobě autory FEDERALISTlCKÝCH LISTŮ, kteří do ní zahrnuli prvky anglického ústavního pojmu CHECKS AND BALANCES. Ve své nejčistší podobě, které se nejvíce blíží Spojené státy, tato doktrina znamená, že:
I) Výkonná, zákonodárná a soudní pravomoc je ústavou přidělena různým osobám a orgánům.
2) Jednotlivé složky státní moci jsou považovány za sobě rovné a autonomní, žádná z nich není podřízena nebo odpovědná jiné (například legislativa nemůže odvolat exekutivu a exekutiva nemůže rozpustit legislativu).
3) Žádná složka státní moci nemůže vykonávat moc, která podle ústavy přísluší složce
jiné (například legislativa nemůže úplně předat svou moc výkonné složce nebo uplatňovat nepředepsanou zákonodárnou moc, soudní pravomoc nelze uplatňovat jinak než prostřednictvím soudní složky vlády).
4) Soudnictví jedná nezávisle na politickém vlivu a jeho představitelé mají jistotu stálé služby. Má pravomoc označit zákon za ústavně neplatný (i když vyjma Spojených států není tato pravomoc universálně považována za vycházející z doktriny oddělení mocí).
Mnoho ústav obsahuje jen některé z výše uvedených prvků. Dokonce i ve Spojených státech jsou pravomoci vlády navzájem propleteny. President jako představitel výkonné moci se účastní zákonodárného procesu. Senát se podílí na jmenování exekutivy a uzavírání smluv. Na základě obžaloby před sněmovnou (impeachment) mohou obě zákonodárné větve sesadit presidenta a soudce. Stejně tak mnoho zákonodárných pravomocí bylo přesunuto na orgány výkonné moci.
Ve Francii je oddělení soudní a zákonodárné moci naopak chápáno tak, že z něj vychází nemožnost zákazu soudního přezkoumání legislativního aktu nebo jeho prohlášení za neplatný. V Austrálii ústavní rozdělení pravomocí mezi jednotlivé složky vlády výrazně snížilo schopnost parlamentu delegovat pravomoci a vytvářet poroty nebo orgány arbitráže. GM
literatura
Gwyn, W.B.:The Meaning o! the Separation o!
Powers. New Orleans: Tulane University; Haag:
Nijhoff,1965.
Marshall, G.: Comtitutional Theory, kap. 5. Oxford:
Oxford University Press, 1971.
ViJe, MJ.c.: Constitutionalism and the Separation o! Powers. Oxford: Oxford University Press, 1967.